Zadrhávání v řeči
Na podzim r. 2010 mě vyhledala maminka se svým synem pro zjevné a velmi silné zadrhávání v řeči.
Chlapec byl jako miminko velmi klidný, až do dvou let, maminka doslova říká, že byl jako andílek, k tomu výborně jedl, dobře spal a byl hodně přítulný a mazlivý. Mluvit začal později, než je obvyklý průměr, první slova začal používat až po jednom roce života a s těmi si vystačil velmi dlouho. Na úroveň dvouletého dítěte se v řečovém projevu dostal až kolem čtyř let a dodnes nevyslovuje dobře všechny hlásky. Co se týká motorického vývoje, chodit začal ve 14 měsících, opatrně se pouštěl opory, celkově je opatrnější – nevyleze např. nikam, kde si není jistý apod. Zajímají ho knížky pro starší věk, např. o vesmíru nebo encyklopedie. Hodně rád kreslí a to velmi precizně a pečlivě. Když něco dělá a někdo ho vyruší, tak se strašně rozčiluje a prý se na něj doslova i vrhne. Potřebuje hodně pozornosti, zejména od matky, kterou si často vynucuje negativně. Má dva starší sourozence, kteří mají doma s matkou domácí vyučování, a je hodně citlivý na to, když už se mu máma nemůže dost věnovat, protože musí učit druhé dvě děti. Když vyrušuje a máma ho pošle k sobě do pokojíčku, nese to velmi nelibě a máma to musí ještě ten den vykompenzovat nějakou příjemnou aktivitou, při které se musí věnovat jen jemu, jinak se zadrhávání výrazně zhorší. Dost rád se pere se starším bratrem, přitom šarvátky vyvolává on, mimo domov se ale chová hodně slušně, to se nanejvýš brání, když ho někdo napadne. Maminka říká, že obecně to je bojovník, také si rád hraje na rytíře, má meče a helmy… V zásadě bývá dobře naladěný, je přiměřeně společenský, nikdy neměl potíže odpoutat se od matky. Když ho maminka za něco kárá, buď se prý téměř směje a z toho se mu oči zalijí slzami. Bolest snáší dobře, když má nějakou ránu, kterou je třeba ošetřit, zatne zuby a vydrží to.
Když bylo chlapci 2 ¼ roku, maminka znovu otěhotněla, do té doby byl on nejmladší (má ještě 2 starší sourozence). Už v té době začal více zlobit, jeho chování kulminovalo, když se miminko narodilo, začal velmi žárlit a ještě více na sebe upozorňovat. Jednou se maminka v nějaké situaci neudržela o rozkřikla se na něj. Poté prý velmi dlouho a hodně plakal a dva dny na to začal zadrhávat a později se pomočovat v noci.
Po první dávce konstitučního homeopatického léku v potenci 200CH už ten den téměř nekoktal, zlepšení vydrželo cca 3 dny a zhruba 2 následující týdny se v noci nepomočoval.
Vzhledem k uvedenému jsem naordinovala lék ve vyšší potenci v intervalu dní, poté po týdnu. Po několika dávkách léku nastalo výrazné zlepšení v řeči, prakticky nezadrhává, řeč je celkově plynulejší a také vše kolem něj je prý pozitivnější. Co se týká nočního pomočování, stala se mu tato nehoda během dvou měsíců nanejvýš dvakrát, vysloveně v návaznosti na jeho větší psychickou nepohodu během daného dne. Dokonce poprvé mamince klidně a nahlas řekl: „Proč křičíš? Já to tak nemám rád, když křičíš!“
Pokračují v léčbě homeopatickým lékem, jsou objednaní ke kontrole.